O nás
Slova majitelky

Vítáme Vás v cukrárně..

..která není jen cukrárnou, ale i malým rodinným muzeem nejslavnějšího cukráře Myšáka. Vedle Malé Hraštice a Dobříše je tak Jíloviště mou další cukrárnou, ale výjimečnou svým interiérem se zakomponovanou expozicí o Františku Myšákovi I. a jeho synovi Františku Myšákovi II. Když jsem vedla pekařství a cukrářství v Novém Kníně, setkala jsem se poprvé se slavným synem slavného otce a hned jsme začali spolupracovat.
Naším prvním dílem byl dort nazvaný "Labutí jezero". Tou dobou už dávno pan Myšák neměl svojí cukrárnu ve Vodičkově ulici v Praze. A ještě více času uplynulo od jeho učňovských a tovaryšských let i mistrovské zkoušky, kterou u svého otce skládal. Dávno se zdálo i jeho světové účinkování na mezinárodních výstavách a EXPU ´58, kde vždy hrdě reprezentoval republiku svým řemeslným umem. Stal se mistrem v cukrářské modelařině a získával za to světová ocenění. Na fotografiích v cukrárně můžete vidět mistrovy cukrářské kreace i jeho byt, kde se čas od času konaly jeho přehlídky. Vytvářel své dorty pro významné osobnosti tehdejšího Československa, jako byl prezident T. G. Masaryk a Edvard Beneš nebo herec Oldřich Nový či pěvkyně Ema Destinová. Do cukrárny ve Vodičkově ulici přicházel i básník Svatopluk Machar, který propůjčil své jméno oblíbenému zákusku - i ten dnes naleznete v naší nabídce.
Pan Myšák prožil těžké časy válečné i poválečné a se sobě vrozenou pracovitostí a lidovostí šel po bombardování do Prahy opravovat zasažená místa. Další vývoj s sebou přinesl daleko těžší úděl, když mistr cukrář přišel o svojí cukrárnu, byl převeden do dělnické profese a musel jednu dobu pytlovat mouku ve mlýně. Sám říkával o té těžké době: "byl to pro mě otřes. To víte - když člověk něco dělá s láskou..". Poté se mu ale podařilo najít cestu zpět k cukrářské práci: "dostal jsem se totiž pod Restaurace a jídelny, do Tatranu. S tímhle podnikem jsem se mohl vydávat do světa. Tvořil jsem výlohy, připravoval jsem dorty na výstavy". Dál rozvíjel své modelářské umění do figur, květin a zvířat. Jeho kreace ovoce a zeleniny sbíraly ocenění nejen na bruselském EXPO ´58, ale i jinde po světě. Pro výstavu v Moskvě vytvořil vázu foukanou z karamelu se 130 karafiáty. Znala jsem všechny jeho výtvory,protože mi o nich vyprávěl a příběhy kolem nich nešetřil.
Nakonec jsem se o něho a jeho manželku starala ve stáří a pomáhala jim až do konce. Pan Myšák měl velkou radost, že jeho řemeslné dovednosti předává dál a tak se stalo, že mi nakonec jeho syn věnoval Myšákova alba a doklady, aby žily v rukou pokračovatele. Naučila jsem se od starého pana mistra mnoho a dokázala tak vystavět třeba 120 kilový dort do dvanácti pater pro rolničku 89. Fotografii můžete vidět v expozici s podpisem Karla Gotta. Největší odměnou byla pochvala od samotného pana Myšáka.
Dokázat člověk může a někdy musí věci těžké. Tehdy se obrací, prosí a modlí. Prací pak naplňuje, co sám může vykonat. Cukráři a pekaři mají svého patrona, svatého Ambrože. Spolu s postavou světce jsou vyobrazeny vždy včely a úl a to nikoliv jen s odkazem na sladkost, ale především na pracovitost, bez které nemůže řemeslo růst a kreativně se rozvíjet. Vedle svatého Ambrože najdete u vstupu do cukrárny i mého druhého patrona - svatého Klementa Maria Hofbauera z moravských Tasovic nedaleko Znojma.

Bůh jej povolal k svatosti z prosté moravské pekárny. A on šel, vyhledával bídu v dírách a sklepeních Varšavy a Vídně a hlásal evangelium všem bídným. Byl chudý, jako sv. František z Assisi. Jeho šaty byly ubohé, boty rozedrané, a přece dovedl obohatit mnohé! Jedl pokrm nuzných a jeho ruce tisíckrát opakovaly zázrak rozmnožení chlebů. Byl bez domova, vyhnanec, a přece opatřil mnohým domov. Byl štván z místa na místo jako malomocný. Byl pomlouván, popliván a zbit. A přece se dokázal smát a žehnat. Byl prostého srdce. A přece byl učitelem moudrých a rádcem knížat a kardinálů.

Tato cukrárna a pekárna má proto dvě sochy patronů: sv. Ambrože a sv. Klementa a také nese na svém vstupním průčelí dva erby. Vedle své značky uvádím na čestném místě i slavnou značku Myšák, který zde pokračuje ve svých receptech a lásce k řemeslu, jak mě je naučil.

Vaše Stáňa